|
patecni, jak jinak nez vecerni, bar a prijdou si dva. dva jako par, dva jako on a ona. neni jim uz osmnact, neni jim jeste ctyricet. osamely opilec tanecnimi kroky proziva muziku. mam hruzu z opilcu a kdyz mavaji sklenici ...
dve divky, snad zeny, v nadhernem posezu v koute u dveri. kolik hrdosti vyzaruji a nam chybi. v tom posezu rovnych zad je tolik vzneseneho. spolustolovnik v teniskach s tak tenkou podrazkou, ze zarucene spocita vsechny dlazebni kostky po ceste, mluvi o souzneni, o pochopeni nevysloveneho v zaplave jindy milych banalit akuratne padnouci do zvlastniho koloritu dnesniho vecera.
parek ne mladych, ne starych si najde posledni stul, ona objedna, on zname obchazi, ona ceka, on neprichazi, vymeni par banalit s kazdym vitanym oblicejem. ona ceka, smutna dlouhonoha kraska zady k publiku. konecne sedi spolu, ona se usmiva, on uhyba pohledem. promlci zbyly kousek slibneho vecera a sotva nacate sklenice po nich zustanou.
|
